Pravidelně cvičíte, dodržujete zdravý jídelníček a motivací pro vás jsou fotky dokonale vysportovaných lidí ze sportovních časopisů? Fotky dokonale vysportované postavy s esteticky krásnými svaly a minimem tuku jsou poměrně častou motivací a rozhodně nejste sami, kdo se jimi nechává inspirovat. Stojí ale za zamyšlení, jestli tohle je přesně to, co vás má motivovat.

Možná jste si teď poklepali na čelo a říkáte si, co jiného vás má motivovat, než přímo fotky dokonalých těl, když co nejvíc podobně chcete vypadat i vy. Ony opravdu motivují, ale jen do určité míry. Zezačátku vás rozhodně ženou kupředu a říkáte si, že je super, když už brzy budete vypadat takhle. Po další době si ještě pořád říkáte, že je to super, máte radost ze změn, které na sobě pozorujete a nemůžete se dočkat, až budete jako "z časopisu". Uplyne další čas a při pohledu na fotku vysportované postavy, která je pořád stejně krásná, ve vás začínají hlodat pochybnosti, jestli takového těla vůbec někdy dosáhnete. Ačkoliv děláte pro sebe maximum, vaše postava se té z fotografie přibližuje pouze zdálky. Je neforemnější, svaly nejsou tolik vidět a vůbec si začínáte říkat, že to nemůže být reálná fotografie.

Párkrát si ještě dodáte sebevědomí, když vidíte v posilovně lidi, kteří vypadají podobně jako ti z fotky. Pak jsou dvě možnosti, kterými se většina lidí vydá.

První variantou je, že se upnute ke cvičení, zpřísníte svou dietu na maximum a také maximum času začnete věnovat posilování a sportu. A to občas až přehnaně. Vypustíte občasné posezení s přáteli, protože to přeci znamená kalorie navíc, svůj jídelníček zjednodušíte na kombinaci bílkovin a trochy komplexních sacharidů, protože nechcete tu ani vidět a v posilovně nebo sportem trávíte každý den spoustu času. Přehnaným soustředěním se sami na sebe tam můžete ztrácet kamarády. V jejich očích sice budete tím, kdo skvěle vypadá, ale na druhou stranu s vámi ani nikam nebudou moct jít. Někteří kvůli závisti, když na sebe budete pozornost poutat vy, jiní pak kvůli tomu, že prostě nebudete mít čas (protože budete muset cvičit/nebudete chodit jíst ven nezdravě).

Druhá varianta je opakem. Neustálým porovnáváním svého těla, které zocelujete sportem, a vysněného těla člověka z fotografie, budete čím dál více zjišťovat, že vaše snaha nepřináší takové výsledky, abyste někdy mohli vypadat takto. Postupně díky tomu ztratíte chuť a motivaci cvičit a sport omezíte jen na minimum času, abyste se udržovali alespoň trochu ve formě. Ti odolnější vydrží u pravidelného cvičení, ti méně odolní cvičení po několika měsících vzdají úplně. 

Rozumným řešením je proto brát vysportovanou dokonalou postavu jen jako obrázek a ukazatel cesty, kterou se chcete vydat. Místo toho, abyste se za touto postavou hnali, si radši stanovte rozumnější a dosažitelnější cíle. Nedívejte se přehnaně na estetickou stránku cvičení, v první řadě se zkuste zaměřit na obecné ukazatele - procento tuku v těle, obvod jednotlivých partií a částečně i váhu. Právě díky sledování změn pomocí těchto "ukazatelů" snadno uvidíte, že se zlepšujete. Na optické "dolaďování" postavy budete mít krásnou příležitost pak, až budete spokojeni se svými mírami.

Rozhodně používejte při stanovování a dosahování cílů selský rozum. Balancujte svůj sportovní život s časem stráveným s blízkými lidmi a přáteli. Ono je vždy příjemnější slyšet od blízkých lidí "ty vypadáš líp" než se podívat do zrcadla sám na sebe kritickým pohledem a nevidět žádné změny.