Mobilní telefony se staly nedílnou součástí našich životů a používají je všichni od malých dětí až po seniory. Tlačítkové jsou už úplně "out", takže většina z nás má ty chytré dotykové a naplno využíváme jejich bohatých možností. Ale aniž bychom si to byli ochotni připustit, stáváme se na nich závislými. Proto ve světě začíná vládnout jeden trend – dopřát si čas od času digitální detox.

Princip je velmi snadný a je to podobné jako u klasického detoxu, kdy chceme svůj organismus zcela odlišnou stravou očistit od škodlivin. Pokusíte se očistit svou psychiku a mysl od škodlivého vlivu chytrého telefonu. A nejen telefonu, ale všech chytrých, digitálních technologií. Na určitý čas zkrátka odložíte a vypnete telefony, počítače, televize, notebooky, tablety. Ač se to může zdát jako velmi snadný úkol, pro mnoho lidí je velmi těžké vydržet. Ale když to zvládnou a dopřejí si tento detox pravidelně jednou za čas, třeba jednou měsíčně, brzy pochopí, že jejich život může být bez neustálého visení na telefonu mnohem zajímavější a krásnější.

Den či pár hodin

To, na jak dlouho odložíte všechny přístroje, je jen na vás. Pro začátek to zkuste třeba jen na odpoledne. Nebo na den. Dejte si je z dohledu a vypněte je. Cinkání telefonu signalizující různá upozornění či zprávy vám v detoxu nijak nepomohou. Prostě se odhodlejte na určený čas ani na ně nesáhnout, ani se nepodívat. A brzy zjistíte, jak vám to chybí, jak jste si na ně nenápadně přivykli, jak vás to svádí zkontrolovat, co se kde a komu děje. Je to u mnoha z nás určitá nepřiznaná forma závislosti. A když si jednou za čas naordinujete detox, tak vám to pak pomůže i v běžném režimu lépe kontrolovat své chování s mobilním telefonem a nebudete ho třeba zbytečně kontrolovat tak často. Porazíte závislost a mobilní telefon už nad vámi nebude mít takovou moc, což je jedině dobře.

Půl dne pro zdraví

Odložení moderních, digitálních přístrojů je pro naše tělo velmi přínosné v mnoha ohledech. V první řadě si odpočinou naše oči, které si koukáním do obrazovky ničíme. Zadruhé si oddechne naše krční páteř, které nepřirozená skloněná poloha hlavy nad displejem telefonu také zrovna dvakrát neprospívá.

A v neposlední řadě to pomůže naší psychice. Po krátké době, když se nám podaří překonat to nutkání přístroje zapnout, se budeme cítit lépe. Svobodněji. Klidněji. Naši pozornost nebude neustále od jiných činností odtrhávat cinkání telefonu. Nebudeme mít snahu pořád o všem a ihned vědět. Nebudou nás rozčilovat hloupé komentáře zcela neznámých lidí. Nebudeme muset hodnotit fotky přátel ani se nebudeme muset snažit zapůsobit na ně vlastními příspěvky. Budeme náhle úplně svobodní a ocitneme se v reálném světě, ne v tom imaginárním. Konečně poznáme ten rozdíl, otevřou se nám oči. Možná pochopíme, že na technologie skutečně spoléháme až příliš, že nás omámily a podmanily si nás, i když jsme se právě tomu chtěli ubránit. Že na nás působí často stresově, rozruší nás, nutí nás pořád něco kontolovat – a bez nich se nám žije klidněji, spokojeněji, pomaleji. A to je jednou za čas hrozně fajn pocit.