Nespokojenost v práci nemusí vždy přijít okamžitě. Může růst pomalu a postupně se zvětšovat kvůli i jen drobným situacím a nedorozuměním, které mohou vznikat na pracovišti. Přitom postupně ovlivňují váš život - a to nejen ten pracovní.
Po emoční stránce nespokojenost vzniká postupně, a to během situací, které v člověku vzbuzují třeba některá rozhodnutí nadřízeného, ale i vynucované postupy v práci, se kterými člověk nesouhlasí. Pokud máte jen omezené možnosti svobodně se rozhodovat, a nemůžete využít vlastních metod a postupů, které víte, že fungují, logicky přestáváte být spokojeni. Je tím totiž potlačována vaše kreativita a invence. Pokud je na vás takový tlak v práci kladen dlouhodobě nebo velmi často, může vést i k úzkostným stavům.
Optimista vs pesimista
Velice důležitý je v této situaci i váš životní postoj a sebevědomí - i jestli jste optimista nebo pesimista. Zatímco optimista se obvykle snaží o dosažení cíle za jakékoliv situace, buduje si od začátku silné vlastní postavení, pečuje o své zdraví, imunitu a pohodu, protipólem je pesimista. Ten se snadno vzdává bez boje, nevidí v ničem přínos ani pozitivní východisko a bagatelizuje problémy. Často se tak rychle dostává do stavu beznaděje a bezmoci, který vyvolává další negativní důsledky - nejen u něj, ale i u okolí.
Naštěstí optimismus už inspiroval vědní obor - existuje tzv. pozitivní psychologie, která se přímo zabývá přípravou tvořivých řešení obtížných situací. Snaží se preventivně působit tam, kde by se jinak člověk dostal do stavu úzkosti, bezmoci, nesnází, obtíží, deprese či strachu.
Nespokojenost v práci má řadu příčin
Do stavu vyhoření a depresí vás mohou dostat nejčastěji tyto situace v práci:
- časový nátlak vyvolávající stres
- velká pracovní vytíženost
- překročené pracovní nároky
- špatné vztahy na pracovišti
- nedostatek času na osobní a rodinný život
Když tzv. "vyhoříte", podstupujete proces extrémního emočního a fyzického vyčerpání a logicky se snižuje váš výkon. Je to následek dlouhodobé emoční a mezilidské zátěže při intenzivním nasazení pro jiné lidi. Pojem "syndrom vyhoření" se stal - podobně jako třeba stres - módním označením a mediálním pojmem.
Oproti vyhoření deprese trápí člověka dlouhodobě. Intenzivní je zejména, když prožíváte smutek, úzkost, beznaděj a negativní pohled na situaci. Oproti běžným chmurám se deprese brání každodenním činnostem a je dlouhodobá. Pesimisté, kteří se dostanou do těžké situace, dostanou pravděpodobně depresi. Oproti tomu optimisté se i v těžké situaci s velkou pravděpodobností depresi ubrání.
Pokud si procházíte některou ze zmíněných situací, nebojte se přiznat, že se zrovna vy jste v práci nespokojení, vyhořeli jste nebo máte depresi. To samé se děje mnoha lidem, vždy je důležité najít si pro sebe tu správnou cestu k řešení. Někomu pomáhá svěření se blízké osobě, jiný si zaplatí anonymního terapeuta a někdo tuto situaci řeší velkou změnou, tedy získáním nové a uspokojivější práce.
