Nejprve si řekněme, že samotný zdravý životní styl nebezpečný není – pokud jíte pravidelně, váš energetický příjem je v normálu, vaše strava pestrá a neomezujete jeden druh živin na úkor jiných, měli byste se cítit dobře a i zdravotně být v pořádku. Horší je, když zdravému životnímu stylu někdo příliš propadne, začne se příliš hlídat, příliš omezovat, vyhledávat jen určité druhy potravin a jiné zarytě odmítat. To už pak nebezpečné je a se zdravým životním stylem to přestává mít cokoliv společného. Jde už spíš o posedlost zdravým jídlem, kdy zcela nelogicky některou potravinu označíme za nevhodné a odmítáme ji. A takovým způsobem můžeme dojít k mnoha zdravotním potížím, což může v nejzazším případě skončit bohužel i smrtí. Odborníci pro tuto posedlost zdravým stravováním mají i svůj název – ortorexie. Pokud vám to slůvko zní podobně jako známější anorexie, příliš se nemýlíte. Mimochodem, samotná anorexie a posedlost štíhlou postavou se nevyhýbá ani mužům, jen se o nich tolik nemluví.

Je to v hlavě

Vše to začíná zcela nevinně – přejdete na nový, zdravý životní styl. Začnete jinak vařit, jinak se stravovat, sestavujete si jídelníček, počítáte porce i jejich velikost, kupujete jen zdravé potraviny, vše nevhodné vynecháváte, jíte zkrátka naprosto ideálně. Jenže časem se svým jídlem začnete zabývat víc a víc, myslíte na něj téměř neustále – co si dáte k příštímu jídlu, co zítra, jak to uvařit co nejvhodněji, jak nekoupit něco špatného, jak nepřehnat porci. A pak vás začnou trápit výčitky. Co když jste toho snědli moc? Co když ve vašem jídle bylo něco, co tam být nemělo? Co když jste snědli více cukru, než je vhodné? Co všechna ta éčka a vše, co vám výrobci na etiketách zatajili? Jak vlastně můžete jíst, když nevíte, co ve skutečnosti jíte a i to vhodné možná svou vlastní přípravou pokazíte a ochudíte o důležité látky?

Ve chvíli, kdy si dnem i nocí pokládáte tyto otázky, dostáváte se do stresu a bezmála trpíte depresemi, už nejde o normální stav. Už se u vás vyvinula ortorexie, což je psychická nemoc a měli byste s ní rychle něco dělat. Jenže vy sami možná ani netušíte, že ji máte – zato vaše okolí už se na vás dívá téměř jako na blázna, který řeší pořád jen a jen jídlo.

Pomoc lékařů

Pokud usoudíte, že takový problém máte vy nebo někdo ve vašem okolí, měli byste se obrátit na lékaře, nejlépe psychiatra. Ten to dokáže posoudit nejlépe. Pokud se nemoc prokáže, je nutné ji léčit a člověka vrátit do stavu, kdy přestane řešit jen jídlo a začne nad ním přemýšlet jinak a racionálněji. Pokud se tak nestane, hrozí dotyčnému nejen zdravotní problémy, ale časté jsou i dlouhodobé deprese a sebevraždy.