V krbech obvykle topíme dřevem a k tomu je také většina topenišť uzpůsobena. To je zásadní rozdíl oproti běžnému kotli, který slouží pro celodenní topení. Ten je obvykle postaven na větší teploty a především design zde nehraje takovou roli. V takovém topeništi můžeme bez problémů použít uhlí, které nám problém s délkou topení vyřeší. Není zde problém nasypat do kotle kyblík uhlí a často nám taková zasoba vydrží hřát až do rána. Co ale s krbem, kde se uhlím topit nedá?
Jak už jsme řekli, v krbu topíme nejčastěji dřevem, to má ale své specifika. Tím nejdůležitejším parametrem u dřeva je jeho vlhkost. Nikdy bychom neměli topit dřevem, které má vlhkost větší než-li 20%. Takovéto vlhkosti se dá dosáhnout sušením v průmyslových sušičkách, nebo poctivým sušením až dva roky. Čím je dřevo sušší, tím lépe předá svoji energii do tepla a spalování je efektivnější. Pokud tedy přiložíte vlhké polínko, shoří rychle a příliš tepla z něj nebude. První zásadou je tedy topit jen suchým dřívím. Ani to nám ale nezajistí, že oheň vydrží až do rána. Smrkové polínky rychle vzplane a rychle z krbu zmizí komínem Délku hoření tedy můžeme ještě trošku prodloužit zvolením správného typu dřeva. Čím bude dřevo tvrdší, tím déle bude hořet. Buk, nebo dub je dobrá varianta, ale ani ta nebude stačit k celonočnímu topení. Už tedy máme dvě rady jak prodloužit topení a přidáme ještě jednu. Už ze základní školy víme, že čím je přísun kyslíku větší, tím je hoření rychlejší. Kamna tedy stačí přiškrtit a bude teplo dlouho. Tak by se dala celá rada uzavřít, ale tak snadné to není.
Pokud krb nebude mít dostatek vzduchu k hoření, bude kouřit a příliš tepla z něj nebude. Nějaký proud vzduchu tedy nechat musíme a tím jsme zpět tam kde jsme byli. Taková rada nám tedy k ničemu také není. Naštěstí ale máme řešení v podobě dřevěných briket.
Co jsou dřevěné noční brikety?
Noční brikety totiž kombinují všechny tři zmíněné rady. Jde vlastně o odpad, který vzniká při řezání dříví - piliny. Ty se namočí a za vysokého tlaku se formují do briket. Ačkoli se jim říká brikety, najdeme je ve formě čtvercové, ale i ve tvaru klasického polínka. Vysokým tlakem se z nich dostane pryč voda a vlhost se tak pohybuje kolem 10%. Což je číslo, které může obyčejné dříví jen závidět. Druhá rada je zde naplněna také, nejenom že se používá tvrdé dřevo. Dokonce se z něj používá jen kůra. Ta je ještě tvrdší a hoří ještě déle. Vlastně kůra ani tak moc nehoří, spíše doutná a to je poslední rada. jednotlivé částečky jsou napěchovány silou těsně k sobě, takže se k nim vzduch dostává hůře. Dokážou však dosáhnout vysoké teploty, takže ani málo kyslíku je nedonutí zhasnout. Krb tedy můžete bez problémů přiškrtit a efekt briket tak ještě znásobit.
Jak vybrat správné brikety?
Aby všechny rady správně zapadly, musíte vybrat správnou briketu. Nebudeme zde říkat přímo názvy, ale vždy se podívejte na složení. Zdaleka se vyhněte jakýmkoli polínkům, které mají nějaké pojivo. Lepidla, ani jiné chemikálie do briket nepatří a pouze snižují celkovou efektivitu. Noční brikety pak poznáte snadno ne jen podle názvu. Obvykle jsou tmavší než obyčejné, protože je v nich větší podíl kůry. Stojí sice více, ale vydrží hořet opravdu dlouho.
Co s odpadem?
Jediná nevýhoda briket, na kterou jsme narazili, je větší množství popelu. Opravdu vám po topení zbyde v krbu pěkná hromádka a co pak s ní? Nemusíte se bát popel použít stejně jako klasický dřevěný. Vždyť brikety obsahují také jen dřevo. Popel tedy klidně vysypte na kompost, dodá mu spoustu důležitých živin, které vaše rostlinky na jaře ocení. Jen dejte pozor, kouzlo briket nespočívá v hoření, ale "žhnutí". Popel etdy bude horký daleko delší dobu než jste zvyklí z běžných polen.