Jíst a pít je základ

Žízeň, hlad, špína a chlad nejsou dobrými souputníky. Tak je třeba se na ně předem připravit. Láhev s pitím je na každou delší cestu samozřejmostí. Ovšem ne každý pije čistou vodu. Na výlet by tak neměla chybět aspoň malá láhev s čistou vodou. Poslouží stejně dobře k pití jako k omytí špinavých rukou, když budeme jíst. Místo čisté vody se k hygieně dají použít i vlhčené ubrousky. Samozřejmostí by měla být i zabalená svačina pro každého výletníka. Ale stačí to? Venku člověku mnohem líp tráví a tak nemusí obyčejná svačinka stačit. Proto je dobré si přibalit ještě aspoň energetickou tyčinku nebo kus dobré víceprocentní čokolády.

Co kdyby náhodou

Nemít hlad ani žízeň je základ. Ale ani jiná nepohoda nás nemusí na výletě nutně zastihnout. Podzimní počasí je nestálé. Je tak třeba se připravit jak na teplo, tak i na zimu. Ani déšť se nedá vyloučit, i když vyrazíme do slunečného dne. V batůžku či tašce by tak neměl chybět deštník nebo pláštěnka. I lehký svetřík se může kdykoli hodit. Ještě se říká, že nehoda nebývá náhoda. Taková drobná nehoda se může v přírodě přihodit kdykoli. V tuto chvíli není myšlena nehoda jako úraz, ale prostě nehoda. Například stoupnout do louže přikryté listím, sednout si na mokrý pařez a podobně. I s tím je dobré dopředu počítat. Trávit půl výletu třeba v mokrých botách není nic příjemného.

Když náhoda je nehoda

Poslední z věcí, která by neměla na výletě scházet je lékárnička. Nebudeme ji potřebovat tahat celou. Přece jen nikdo nechce tahat kilogramy navíc. Ovšem pár polštářkových náplastí a nějaká ta desinfekce skoro nic neváží a posloužit umí.

Nikdy není možné být připravený úplně na všechno. Kdo je však aspoň v rámci svých možností připraven, ten bývá méně překvapen.