Mimina během dne spí. Malé děti ve školce taky po obědě spí. Nemocní pospávají pořád. Dokonce staří lidé si během dne občas rádi zdřímnou. Je však takové zdřímnutí prospěšné i zdravému dospělému člověku? Určitě!

I když spíme celou noc bez přerušení, je čas bdění nepoměrně delší. Zhruba v polovině dne tak na většinu lidí dopadá více čí méně únava. Jsou způsoby, jak takový stav zažehnat i bez chvilky spánku. Například silnou kávou či procházkou na čerstvém vzduchu. A když to nejde jinak, tak energetickým nápojem. Tyto způsoby jsou sice účinné, ale na pracovní výkon mají efekt většinou právě opačný.

Jak dlouho je vhodné ve dne spát?

Pro někoho je hodina málo a pro jiného deset minut moc. Potřeba nočního spánku je u každého individuální. Pro ten odpolední však bohatě postačuje patnáct minut. Zvláštností je, že krátké odpolední zdřímnutí nemá vliv na délku spánku v noci. Na jeho kvalitu však ano. Největší vliv má ovšem na pracovní výkonnost. Nikdo se během dne nevyhne výkyvům v aktivitě mozku i těla. Jsou chvíle, kdy čas doslova letí, jak se práce daří. Pak zase takové, kdy už svaly sotva poslouchají a myšlenky utíkají od práce. Vydatný, i když krátký odpočinek tyto rozdíly stírá.

Kdy si dát šlofíka

Snad každý zná ten pocit po dojedení oběda. Oči pálí, víčka padají a člověk by se nejraději na hodinku natáhnul. To právě není ta správná chvíle. Tělo by mělo mít možnost se připravit. Ideální je nejprve sklidit ze stolu. Případně umýt nádobí nebo jej alespoň nastrkat do myčky. Napít se a teprve pak si jít lehnout. Odpolední spánek by nikdy neměl překročit půl hodiny. Po této době totiž člověk upadá do hlubší fáze spánku a po násilném probuzení se cítí ještě víc unavený než předtím. Navíc by se pak večer mnohem hůř usínalo.

Komu není prospěšné si zdřímnout

Jsou lidé, kterým však odpolední spánek neprospívá nikdy. Těm, kteří spí méně hodin celkově a nebo večer špatně usínají z jiných důvodů. Není vhodný ani pro lidi trpící depresemi nebo nespavostí. Samozřejmě ani těm, kteří večer jen těžko usínají bez sedativ.