Dávno pryč jsou doby, kdy byl v krámu jeden, maximálně dva druhy pytlíkového mléka a volba byla snadná. Dnes najdeme v regálech spoustu druhů a je těžké se v nich vyznat. Jak sáhnout po tom správném druhu mléka poradíme v dnešním článku.
O tom, zda je mléko zdravé, se stále vedou spory, nicméně pro nás je to stále důležitý zdroj živin, a tak bychom se mu neměli vyhýbat. Odpůrci mléčných výrobků často argumentují tím, že "vše dobré" se stejně sterilizací zabije a z mléka zůstane jen obarvená voda. Co si budeme povídat, často mají pravdu, že chuť levného kravského mléka od chuti vody opravdu jen těžko poznáme. Stačí přitom jen dobře vybírat.
Problém s mlékem je ten, že k jeho výrobě jsou používány zvířata. Tak se může velmi snadno kontaminovat mikroorganismy, které jsou pro člověka nebezpečné. Naštěstí je snadný způsob, jak se mikroorganismů zbavit - teplotou.
Co je sterilizace?
Sterilizací mléka se rozumí proces, kdy se mléko zahřeje na vysokou teplotu. Tím dojde k zabití věškerých živých tvorů, kteří v mléku jsou. Obecně se nedoporučuje konzumovat tepelně neupravené mléko, ale o jeho úpravu se často postarají přímo výrobci. To je také první rozdíl, podle kterého můžeme mléko vybírat.
Základní rozdíl v druzích mléka je tedy ten, zda koupíme mléko trvanlivé, nebo čerstvé. Ať už vybereme jakékoliv, nenechte se zmýlit názvem. Mléko přímo od krav zkrátka v obchodě nekoupíme, všechny druhy totiž musely projít tepelnou úpravou. Taková je legislativa a opravdu všechny druhy zahřátím prošly, rozdíl je ale v teplotě. Trvanlivé mléko vydrží opravdu dlouho, jeho doba spotřeby se počítá na měsíce. Toho je dosaženo procesem zvaným UHT. V překladu znamená velmi vysoká teplota, a právě ta zapříčiní, že se mléko nezkazí. O základní živiny tímto způsobem nepřijdeme. Mléko touto úpravou ale získá chuť svařeného mléka, která může někomu vadit. Takoví lidé častěji sáhnou po čerstvém mléku. Jak už jsme zmínili, toto mléko také prošlo tepelnou úpravou, ale nedosáhlo bodu varu. Mikroorganismy lze zahubit při nižších teplotách, ale jejich živná půda zůstane. Díky tomu se mohou znovu objevit. To je důvod, proč nevydrží v lednici tak dlouho.
Druhý způsob výběru je pak asi známější a tento způsob zná většina lidí. Je jím tučnost mléka. Po tepelné úpravě totiž výrobci mohou sáhnout k úpravě, kdy z mléka odstraní jeho tučnější složku. Tu pak prodávají samostatně jako smetanu. Obecně se dá říct, že čím tučnější, tím "mlékovatější". Tučnost totiž nese chuťovou složku mléka a jen opravdu tučné mléko si zachová výraznou chuť. Nízkotučné, polotučné, nebo plnotučné mléko si můžeme vybrat. Často se také setkáme s marketingovým názvem farmářské, nebo selské. Ve své podstatě ale jde o mléko plnotučné jen s jedním rozdílem - neprošlo homogenizací. To je proces, kdy výrobci v mléku tukovou složku rovnoměrně rozptýlí a zabrání jejímu znovuvysrážení. Selské mléko tedy vypadá lépe, protože tučnou vrstvu vidí zákazník přímo nahoře a před konzumací musí láhev protřepat.
Ze všech druhů se ale vymyká jedna výjimka. Tou je mléko přímo do farmáře, nebo z automatu. Ty najdeme už i v menších městech a můžete si v nich koupit mléko, které skutečně neprošlo žádnou tepelnou úpravou. Taková informace by měla být uvedena přímo v podmínkách odběru. Stejně tak by tam mělo být upozornění, že před použitím je třeba mléko zahřát, jinak si říkáte o zažívací potíže.
