Podle odborníků byste mělí mít našetřeno tolik, aby vám to poskytlo polštář v případě výpadku příjmů alespoň na tři měsíce. Důležité je ale zmínit, že jde o takzvaně likvidní úspory, tedy takové, které můžete okamžitě použít, aniž byste tratili na jejich hodnotě. Nemůžete tedy za ně považovat podílové fondy nebo investice do akcií. Zkrátka jde o peníze, které máte stranou a pokud přijdete o zaměstnání, použijete je místo výplaty. Hodnota se liší podle toho, o koho v rodině jde. Hlava rodiny, na které jsou všechny výdaje, by měla mít naspořeno víc, než samostatně žijící člověk. Stále ale platí, že pokud sečteme všechny nutné výdaje a vynásobíme třemi, dostaneme se na minimální hodnotu. Od pětinásobku už budete mít rezervu natolik vysokou, že vám přinese opravdovou volnost. Přecijen pocit, že i když se v práci něco stane, stále mám skoro půl roku na najití náhrady zdroje příjmů, je k nezaplacení. Jak tedy dosáhnout toho, abychom takovou úsporu vytvořili?

1. Základem je banka

Na trhu najdete banky, kde je vedení a většina opercí zdarma a takovou zvolte. Peníze doma nejsou v bezpečí, nejenom kvůli zlodějům, ale i kvůli vám samotným. Sáhnout do obálky a říct si, že příští měsíc to tam vrátím, je nejčastější příčina snižování rezervy. Ruku na srdce, kdo to tam potom vrátí, vždyť další měsíc je zase potřeba koupit boty nebo dětem obědy. V bance je to přecijen trošku větší problém, protože stále máme, během cesty k bankomatu, čas promyslet své rozhodnutí a často zjistíme, že výdaj může ještě počkat. Stejně důležité je i to, že na výpisu výběr uvidíme, bude nás strašit i v dalším měsíci a je větší šance, že peníze opravdu vrátíme.

Řada bank nabízí i tzv. spořící účty, tedy takové, které jsou lépe úročeny, ale výběr nemůžete provést ihned. I když dnes není úrok podstatný, protože nám zdaleka nevydělá jmění, důležité je oddělení peněz od běžných nákladů. Bez složitého počítání pak máte jasný přehled o tom, jak si stojíte.

2. Bez počítání se neoobejdete

I když v předchozím tipu píšeme, že není nutné počítání, pokud to myslíte se spořením vážně, neobejdete se bez něj. Minimálně byste si měli zapsat zůstatky na různých účtech na začátku každého měsíce a sledovat jejich pohyb. Pokud půjde nahoru, je vše na dobré cestě a děláte vše správně. Pokud ale výdaje klesají, je třeba najít konkrétní díru v rozpočtu. Víte, jak ve zprávách pravidelně říkají, jaký je deficit rozpočtů České republiky, přesně tohle musíte dělat i vy. A jediná cetsa je sešit, nebo tabulka, kam všechno zapíšete.

3. Vytvořte si rozpočet

Přesně jako vláda, i vy byste měli mít rozpočet. Pokud si sednete a dáte vše do obálek, jak to dělávaly babičky, je to polovina úspěchu. Nemusí to být nutně obálka v prádelníku, peníze si můžete rozdělit virtuálně nebo v bance na spořící účty. V každém případě, pokud příjem rozdělíte na menší části, máte větší pravděpodnost, že v každé obálce něco málo ušetříte. Nezapomeňte vytvořit i rezervní obálku, kam sáhnete, pokud v nějaké jiné dojde k neočekáváným výdajům. Ze zbytku rezervy si pak klidně na konci měsíce udělejte radost a kupte si něco hezkého. Vždyť jen šetřením se dlouho žít nedá.

4. Šetřete

Úplně vás slyšíme, jak mám šetřit, když už teď mám málo? Možná máte málo, ale i z mála se dá ušetřit. Představte si, že v práci nebo na úřadě někdo rozhodne, že dostanete o dvě stokoruny méně. Přesně tohle se totiž může kdykoliv stát a vy s tím budete muset vyjít. Podobnou situaci si proto nasimulujte sami a zkrátka ty dvě stovky dejte bokem, jakoby vám nikdy nepřišly. Ušetřit se dá opravdu na spoustě míst, ať už je to kouření, nebo klidně jídlo. Každý den maso být nemusí a taky se dá spousta věcí udělat doma levněji, než kupovat draze jako polotovar. Stačí maličkosti, jako je třeba bujon do polevky. Kupte kuře, vykostěte, maso zpracujte a ze zbytku udělejte vývar vlastní. Za minimální cenu máte dva obědy. Když už jednou začnete, uvidíte, že další věci přijdou samy.

5. Šetřete na dvakrát

Když budete dávat bokem nějakou sumu, určitě se občas stane, že nevyjdete a sáhnete do rezervní části. To se sice nesmí stávat, ale stane se. Vyvořte si tedy spoření dvě. Jedno, kam sáhnout můžete, ale důležité je vědět, že děláte něco špatně. Nastavte si třeba, že sáhnout do této obálky můžete maximálně jednou za dva měsíce a jen do částky, kterou měsíčně ukládáte. Pak máte zajištěno, že zůstatek poroste - pomaleji, ale poroste. Druhá, klidně menší část, ale musí být jasně definovaná, jako úspory. Vzpomeňte si na situaci, kdy ty peníze nemáte. Přesně tohle je tato obálka. Přijde výplata a vy z ní hned tuhle část odevzdáte pryč, jakoby nikdy nepřišla. Časem vám ty peníze ani nebudou chybět, protože s nimi nebudete počítat a rezervní obálka bude hezky růst.