I když hlívu ústřičnou najdeme i v našich podmínkách a o její pěstování v domácích podmínkách se zasloužili dokonce evropané, těší se hlíva nové oblibě především díky východním zemím. Znovuobjevená houba vděčí za svou dnešní popularitu zejména asijským zemím, které pěstování po evropanech převzali, zdokonalili a nyní jsou dokonce světovýmy lídry v pěstování této potraviny. Svůj název získala díky svému vzhledu. Klouboky této houby totiž ve zralém období připomínají ústřici a tak se zrodil druhový název ústřičná.

Hlíva roste nezvykle dlouho. Chladno jí příliš nevadí a tak na ni můžeme narazit od jarních měsíců až do zimy. na sběr se ale samozřejmě vypravit nemusíme, stačí zajít do nejbližšího krámu a hlívu tam určitě najdete. V kuchyni se používá ve formě čerstvé, sušené nebo dokonce prášku sloužícího jako dochucovadlo. Z česrtvých se dá připravit výtečná polévka, která svojí chutí připomíná dršťkovou a tak ji mohou ochutnat i ti, kteří vnitřnostem příliš neholdují. V Rusku se hlíva často konzumuje naložená v octu, jako příloha k jídlu. Nejčastěji ji ale najdeme součástí různých směs zelenin sloužících k přípravě asijských pokrmů.

A proč vlastně hlívu jíst? Během řady pokusů na zvířat byl prokázán její vliv na snížení škodlivého cholesterolu v krvi.  Mimo to zvyšuje odolnost proti infekcím a zvyšuje i tvorbu červených krvinek mimo kostní dřeň. Cholesterol dokáže snižovat díky tomu, že jde o přírodní zdroj látek ze skupiny statinů. najdeme v ní ale také pleurotin, který je antibiotickou a antitrombotickou látkou. Má i účinky proti zánětlivým onemocněním, virovým, bakteriálním a plísňovým chorobám, proti hemeroidům, ekzémům, při léčení popálenin.

Pokdu tedy váháte čím ozvlaštnit dnešní jídlo, zkuste sáhnout po hlívě.