V posilovnách se často opakuje následující scénář: kluk přijde, začne posilovat a cvičí intenzivně třeba i celou hodinu. Cvičí poctivě, ale po půlhodině najednou jako kdyby ztrácel dech. Vypadá unaveněji, dělá si delší pauzy mezi cviky a nakládá menší zátěže. Prostě nejede naplno, i když to měl na začátku v plánu. Čím to může být?

Když se vrátíme na začátek, musíme si všimnout jedné věci. Ten kluk, který pro sebe chce udělat jen to nejlepší a pořádně si zacvičit, nepije. Někde totiž slyšel, že když bude při cvičení pít, může mu z toho být zle. Údajně je lepší napít se až po skončení tréninku a doplnit tak nejen tekutiny, ale zároveň i minerály. Proto s sebou nemá ani malou láhev s vodou.

S tím, jak postupně potí z těla při dřině vodu, ztrácí ale zároveň i sílu a soustředěnost. Tělo se snaží ochladit se tím, že vylučuje pot. Jenže pot mu vydrží jen do té doby, dokud má dostatek tekutin. Když množtví tekutin v těle klesne pod určitou hranici - právě když je při namáhavé činnosti nedoplňujeme - začne se organismus bránit. Zajistí prioritně ty procesy, které jsou pro něj zásadní. Utlumením ostatních pak jednak snižuje nárok na tekutiny a také (v případě smyslového vnímání) upozorní mozek, že je něco špatně. Člověk se pak může cítit unavenější a malátnější.

Právě to pak snižuje výkonnost cvičení. Najednou neuděláme tolik, co jsme si naplánovali. Musíme déle odpočívat, snižovat váhy při cvičení nebo dokonce cvičení rovnou zkrátit.

Předejít se tomu dát jednoduše - mít po ruce pití a doplňovat tekutiny v průběhu celého cvičení, ne až když nám začne být zle.Právě tak zajistíme, že hladina vody v těle zůstane dostatečná a tělo se zvládne jak chladit pomocí pocení, tak bude moct zajistit maximální výkon svalů.

Mrkněte i na další naše články o cvičení a fitness