V poslední době je čím dál víc populárnější bezlepková dieta. A to i u lidí, kteří netrpí celiakií nebo jim lepek nedělá dobře. Na trhu se objevují nové a nové knihy, články, a výpovědi celebrit o tom, jak skvěle se bez lepku, resp. bez pečiva, hubne. Jak to s konzumací pečiva při dietě je? Je dobré ho úplně vynechat nebo přecijen nějaké pečivo jíst?
Nejprve fakta. Pečivo se dnes nejčastěji peče z bílé mouky. Ta se připravuje rozdrcením pšeničných zrn na prášek, tedy mouku. Ještě předtím se ale zrno zbaví obalu (otrub) i klíčku, a tedy většiny živin, které jinak pšenice obsahuje. Podle tradice je také pečivo s vyšším obsahem lepku a menším obsahem škrobu považováno za kvalitnější. V mouce tak zustává velké množství lepku, který sám o sobě nemá příliš velkou výživovou hodnotu.
Do rohlíků se pak přidává tuk. Jednak dodává pečivu chuť, ale také se stará o to, aby bylo vláčné. Je zajímavé sledovat, že výrobci během posledních let snížili obsah tuku v rohlíkách z původních osmi až na pouhá 4 procenta. Díky tuku bývaly rohlíky křupavější a právě nižší podíl tuku vysvětluje to, proč jsou nyní často více „gumové“.
Kromě tuku se pečivo také často přislazuje cukrem. Upravuje se tak jeho chuť, aby byla pro zákazníky atraktivnější. V posledních letech si lidé už zvykli na sladší chuť housek např. Z fastfoodových řetězců a nepřijde jim tak divná sladší chuť ani ostatního pečiva.
Do pečiva často výrobci přidávají „éčka“. Jednak stabilizátory, ale také emulgátory. V češtině tedy látky, díky kterým pečivo působí lépe a zejména trvanlivé má – na obilný výrobek – neuvěřitelně dlouhou dobu trvanlivosti. Na otázku: „Proč tolik chemie?“ odpovídají výrobci obvykle, že je to kvůli poptávce a zároveň kvůli co nejširší nabídce. Mimochodem, zkuste někdy zkoumat rozdíl mezi chlebem z velkovýroby a doma připraveným chlebem z kvásku. Domácí chléb netvrdne a neplesniví tak rychle a hlavně chutná lépe. Je pak otázka, k čemu ta přidávaná chemie vlastně je.
Zpět k dietě. Jak je to s pečivem při dietě? Nejsme zastánci radikálního řešení, kdy se pečivo nebo moučné výrobky (např. Těstoviny apod.) vynechají úplně. Pokud jsou výrobky připravené z celozrnné mouky, dokáží vás příjemně zasytit a být dobrou součástí zdravého jídelníčku. Zkusili jsme proto připravovat pokrmy výhradně celozrnné, bílou mouku jsme úplně vynechali. Chuťově jsou takové pokrmy (těstoviny, kuskus, pečivo) o něco „tužší“, ale o to menší porce stačila, abychom se zasytili.
Na druhou stranu se nám osvědčilo s jejich konzumací to nepřehánět. Třeba večer je rozhodně pro zažívání dát si jídlo, které mouku neobsahuje. Obzvláště tu bílou. Rozhodně si přečtěte, jaký má lepek vliv na naše tělo a proč je zátěží.
Myslíme si, že hysterie kolem pečiva není úplně na místě. Lidem, kteří ho úplně vynechali, se daří často hubnout už jen proto, že se snaží pro sebe něco dělat a mění jídelníček. Taková změna k lepšímu obvykle vede k úbytku na váze. Nezatěžování trávícího systému lepkem je na místě a rozhodně může v hubnutí pomoct. Celozrnná strava zase podporuje trávení a ve zdravém jídelníčku má své místo jako prostředek k zasycení.
