Někdo obchází nejrůznější lékaře s úplnými banalitami, neváhá nechat se v noci odvést sanitkou se sebemenším problémem a jeho okolí už se mu za zády posmívá, že je to hypochondr. Takových lidí sice není moc, ale nejen, že oni sami mají ve strachu o zdraví velmi těžký život, ale je s nimi i komplikované soužití. Ale možná ještě horší je to s lidmi, kteří péči o své zdraví zanedbávají. I když je něco hodně bolí, poraní se, je jim zle, tak lékařskou pomoc odmítají a věří, že se nejlépe vyléčí sami doma. Bohužel, život takových lidí v mnoha případech končí předčasně, protože právě zanedbaná lékařská péče se pak už jen těžko dohání.

Strach z nemocí

V současné době mezi námi navíc žije další velmi početná skupina lidí. Nemají reálně žádnou nemoc a lékařů se nebojí. Ale bojí se nemocí. Strašně je děsí myšlenka, že nějaká závažná nemoc postihne je nebo někoho jim blízkého, že v jejím důsledku skončí v nemocnici a nakonec zemřou. Ta myšlenka se jim vtírá neustále a podporují ji ještě četbou neodborných textů na internetu, pročítáním diskuzí laiků a hledáním (dez)informací v různých médiích. Dostávají se do tak šíleného začarovaného kruhu, z nějž už se sami nedokážou dostat a tenhle děs je často přivede až do péče psychiatra. Ten jediný jim s úzkostmi a strachem dokáže díky medikamentům a terapii pomoci. Ale musejí chtít a musejí si zejména uvědomit, že mají problém.

Střízlivý pohled na život

Všichni asi tušíme, co je nejlepší. Hlavně zůstat v klidu. Být racionální. Nehnat se s každou bolístkou hned na pohotovost, ale nejprve se nad tím zamyslet, nechat to chvilku „odležet“. Nepátrat hned na internetu po příznacích. Když si nejste jisti, zavolejte svému praktickému lékaři. Někdy se i banalita ukáže jako prapočátek vážné nemoci. Ale většinou je to skutečně jen drobnost, která do rána přebolí. Pokud si zachováte klidnou hlavu, budete mít i pevnější zdraví – protože rozhozená psychika vám nakonec vážné nemoci může skutečně přivodit.