Vláknina je známá jako nedílná součást zdravé výživy. Proč tomu tak ale je? Jedná se v podstatě o sacharidy, zrovna tyto naše tělo dokáže využít a vstřebat jen velmi stěží. Vysoký podíl vlákniny většinou mají rostliny, ve kterých slouží jako jakési pojivo.
Náš organismus potřebuje pro správné fungování dokonce několik desítek gramů vlákniny denně - takové množství zajistí, že se tělo dobře pročišťuje i že se v něm lépe vstřebávají živiny ze stravy.
Rozpustná a nerozpustná vláknina
Ve vodě rozpustná vláknina absorbuje a zadržuje vodu při namočení. Jedná se například o ovesné vločky, u těch si jistě každý dokáže představit schopnost absorbovat tekutiny. Tato vláknina tedy zpomaluje pohyb potravy ve střevech, tím umožňuje pomaleji a lépe vstřebávat živiny. Reguluje také vylučování.
Nerozpustná vláknina snižuje čas průchodu tráveniny naším trávicím traktem, funguje jako takový kartáč. Tělo ji nedokáže rozložit, a ani neabsorbuje vodu. Tento typ vlákniny podporuje střevní funkci, váže toxiny a podporuje jejich vylučování z těla. Jedná se také o skvělou prevenci zácpy i vzniku hemeroidů. Tato vláknina je zejména v obilninách a zrnech.
Zdravotní přínos vlákniny
Nedostatek vlákniny v potravě může vést k cukrovce, trávicím potížím či srdečním chorobám a obezitě.
Vláknina našemu tělu nabízí hned několik pozitiv. Patří mezí ně zejména příznivé účinky na zažívání - stará se o dobrý stav nejen tlustého střeva. Dále také dokáže snižovat hladinu krevního cukru, a dokonce i cholesterolu. Může být velmi nápomocná při redukci váhy. Krom toho, že tělo zbavuje toxinů a rakovinotvorných látek, je také účinnou prevencí žlučových kamenů.
Mezi nejbohatší zdroje vlákniny patří například:
- pšeničné otruby (45 g/100 g),
- lněné semínko (38 g),
- pšeničné klíčky (18 g),
- sója (18 g)
- fazole (15 g).
Ideální množství vlákniny ve stravě se pohybuje kolem 30 gramů za den.
