Pláčeme z mnoha různých důvodů. Někdy nás dojme závěrečná scéna filmu a opláčeme ji. Jindy se rozpláčeme bolestí, když si ublížíme. Jindy pláčeme ze smutku, při loučení, při ztrátě někoho blízkého. Leckdy také pláčeme štěstím nebo jsou to slzy smíchu. A někdy je důvod k pláči tak prostý jako loupání cibule nebo strouhání křenu. Ať už je váš důvod, proč se vám derou slzy do očí, jakýkoliv, nebraňte se jim a podlehněte. Není to ostuda ani projev slabosti, jak se vám možná vaše okolí snaží namluvit. Slzy jsou vždy projevem nějakých emocí, nebo mají svůj smysl. A vždy mají na naše tělo i naši psychiku blahodárné účinky.
Ochrana oka a hormony
Většinou pláčeme proto, že jsme v nějakém silném pohnutí, působí na nás velmi silné emoce, kterým se zkrátka už nedokážeme ubránit. Pláč je ideálním způsobem, jak si můžeme ulevit. Příčina emocí sice nezmizí, ale my se brzy cítíme lépe, dokážeme nad naší situací lépe přemýšlet, už nejsme tak napjatí a bezmocní. Proto naše tělo disponuje slzami, aby nám pomohly.
Důvodem, proč se po vyplakání cítíme klidnější, je, že se slzami se z těla odplavují i hormony, které náš duševní stav způsobily – tím, že se jich částečně zbavíme, se nám uleví. Pročistí se nám mysl a zklidní tělo. Proto není dobré pláč potlačovat. Může to sice být považováno za projev síly a sebeovládání, ale neuleví se nám, naopak máme mnohem větší práci s potlačováním prožívaných emocí.
Potlačovat pláč se nevyplácí, obzvláště z dlouhodobého hlediska, občas ale jsou situace, kdy se to opravdu nehodí. Pokud jste opravdu v situaci, kdy si pláč nemůžete dovolit, můžete zkusit jednoduchá cvičení.
Základem je práce s dechem, naučit se jej ovládnout a dýchat zhluboka. Někomu může pomoci pevně semknout rty a tlačit jazykem zezadu na zuby. V jiném případě pak zabere ochladit si tvář vodou, zejména oblast očí. Na každého v této situaci zabere něco jiného a určitě sami víte, co zabere na vás.
Tyto cvičení sice situaci nevyřeší, ale můžou nám dát prostor se jim věnovat doma, v klidu a bez unáhlených řešení. Zkrátka si pro svůj pláč najít místo i čas. Stále ale platí, že byste se za pláč stydět neměli, k životu patří a je naší součástí, ať chceme, nebo ne.
