Vegetariánství a veganství jsou v dnešní době velmi známé a populární alternativní výživové směry. Lidé se při těchto dietách zříkají masa (vegetariánství) nebo všech živočišných produktů (veganství). Ze zdravotního hlediska je ale úplné vynechání masa problém, tělo tak nedostává důležité vitamíny a kvalitní živiny. I proto si někteří vegetariáni do svého jídelníčku přidávají ještě ryby a mořské plody. Právě pro takový výživový směr se vžilo označení pescetariánství.

Kdo je to pescetarián?

Termín pescetarián byl poprvé použit v devadesátých letech minulého století. Skládá se z italského výrazu pro rybu, tedy „pesce“ a slova „vegetarián“. Pojmenovává člověka, který přidává ryby a plody moře k vegetariánské dietě.

Ačkoli by se často zdálo, že jde o první krok k vegetariánství, tedy odstranění živočišných produktů ze stravy. Opak bývá často pravdou. Pokud někdo, například ze zdravotních důvodů, musí vegetariánství opustit, častěji přijde na pescetariánství. Nejen, že je tato strava stravitelnější, ale především pokud se vzdali masa z přesvědčení, ryby jsou pro ně přece jen přirozenější strava.

Proč lidé volí stát se pescetariánem?

Zdraví

Je hned několik prokázaných zdravotních přínosů, které s sebou přináší diety, při kterých omezuje člověk maso. Mezi nimi např. nižší pravděpodobnost obezity a chronických onemocnění jako jsou srdeční problémy nebo cukrovka.

Na druhou stranu má čistě rostlinná strava i několik pro zdraví zásadních negativ. Při úplném vynechání masa nedodává člověk tělu vitamín B12 (ten tělo dokáže získat pouze v živočisných produktech). B12 je společně s železem zásadní pro tvorbu červených krvinek a právě kvůli jeho nedostatku jsou vegani ohroženi chudokrevností.

Z rostlinné stravy se také mnohem hůře vstřebávají živiny, třeba bílkoviny mají oproti těm živočišným mnohem nižší vstřebatelnost, což může vést k podvýživě.

A právě pescetariánství, tedy přidávání ryb do vegetariánské (případně veganské) diety zajistí tělu alespoň základní přísun omega 3 mastných kyselin, proteinu a vitamínů, které bychom jinak museli doplňovat např. pomocí doplňků stravy.

Dále čtěte: Co znamená vyvážená strava

Dopady na životní prostředí

Chov zvířat je velmi nákladný a má velký dopad na naše okolí. Tento dopad můžeme měřit pomocí tzv. uhlíkové stopy, kterou dle studií chov zvyšuje až o 15 %. 

Větší zatížení přírody chovem zvířat si můžeme ukázat na jednoduchém příkladu. Na začátku je vždy nutné vypěstovat rostlinu, ale to, co se děje dál, už se liší. Pokud jde o rostlinnou stravu je rostlina přímo konzumovaná člověkem. Pro diety, které maso zahrnují je ale potřeba tuto rostlinu dát zvířatům, tudíž zvyšujeme nejen spotřebu místa, kde pěstujeme rostliny, ale zároveň musíme počítat s místem pro zvířata.

Pokud člověk volí čistě rostlinnou stravu, musíme počítat s větším místem pro pěstování rostlin - využitelnost živin je z rostlinné stravy nižší a je potřeba jíst větší porce. Větší porce znamenají více vypěstovaných rostlin, které tak potřebují více místa než rostliny pro stravu člověka jedícího maso. 

Při pescetariánství pak člověk nemusí počítat s větším prostorem v krajině určeným pro zvířata a jejich stravu, jelikož ve stravě má pouze ryby. Samozřejmě že i ryby je nutné chovat a pokud by pescetariánství zvolili všichni lidé jako svůj výživový směr, i zde by dopady na životní prostředí byly výraznější.

Čtěte také: Nejčastější veganský mýtus: být veganem neznamená automaticky se zdravě stravovat

upraveno 18.2.2020