Chuť je jedním z pěti našich smyslů. Díky ní si nejen umíme vychutnat lahodná jídla a nápoje, chuť hlavně slouží jako smysl, díky kterému je tělo schopno rozpoznat chemické látky a živiny obsažené v potravinách.

Za vším jsou chuťové receptory

Celá horní i boční strany jazyku jsou posety chuťovými pohárky a v nich jsou připraveny chuťové receptory. Těch je i přes deset tisíc a díky tomu chuť sousta vnímáme na celém jazyku najednou. Množství chuťových pohárků se u každého člověka liší a s tím i právě citlivost na jednotlivé chutě. Kromě jazyku se menší množství chuťových receptorů nachází i na patře a v krku.

Pomocí chuťových receptorů rozlišujeme pět základních chutí:

• hořkou
• slanou
• sladkou 
• kyselou
• umami (nebo také delikátní)

Vnímání a rozpoznávání chutí se stále studuje a zkoumá. Díky tomu vědci koncem minulého tisíciletí oficiálně uznali, že kromě čtyř základních chutí umí jazyk rozeznávat i pátou, takzvaně delikátní - nebo také podle toho, jak ji už dlouho označují v japonsku "umami". Lahodná chuť vzniká díky kyselině glutamové a můžete ji nejčastěji znát z asijské kuchyně. Právě pomocí glutamátů se zvýrazňuje masová chuť pokrmu.

Je možné, že v dalších letech vědci uznají i další chuti jako ty, které jazyk rozpoznává jako základní. Mezi chutě, které se teď zkoumají, patří třeba chuť škrobu, vápníková nebo tučná. 

Dále čtěte: Jak v potravinách glutamát zvýrazňuje chuť a vůni?

Jak vnímáme chuť

Z jazyku putuje signál o chuti do hlavy. Centrum vnímání chutí máme v temenním laloku mozkové kůry. Právě zde se pak tvoří námi vnímaná výsledná chuť. A pozor, tady už se zapojují i ostatní smysly - výsledná chuť může být ovlivněna několika různými faktory, jako je samotné složení jídla, konzistence jídla, jeho vůně ale i vzhled. 

Každý z nás chuť vnímá jinak a každou má jinak rád. Chutě si obvykle také s něčím podvědomě spojujeme, a to se také u každého člověka liší. Někdo vnímá chutě sladké a slané lépe, a naopak mu více vadí kyselé a hořké. Váš partner to ale například může mít úplně naopak. Vzpomeňte si třeba na olivy - právě díky odlišnému vnímání chutí právě olivy někdo miluje, jinému nechutnají a třetí je může jíst jen pokud je do úst dá spolu třeba s pečivem, protože samotné jsou na něj moc "mazlavé". 

A mimochodem - pálivá není považována za chuť. Pálení je totiž reakce nervových receptorů na látku kapsaicin. Pálení je tedy spíše určitá forma bolesti, nikoliv chuť.

Dále čtěte: Jiný věk, jiná chuť. Co vás s přibývajícími léty čeká?

Význam chutí souvisí s obranou těla

Způsob vnímání chutí pramení z obranyschopnosti organismu a z jejího historického vývoje. Například sladká chuť značí příjem rychlé energie a v těle se tak automaticky spouští procesy zajišťující to, že energii tělo hned a co nejlépe využije.

Jedovaté rostliny bývají hořké, a tak si silně hořkou chuť spojujeme s možností otravy, a proto se u ní "křeníme".

Kyselá chuť zase může znamenat přítomnost škodlivých bakterií, protože kyselé bývá často to, co je shnilé nebo zkažené. 

Dále čtěte: Přivolat hlad a změnit chuť - i to dokážou bublinky v sycených nápojích