Přechod je nepříjemné období, kterému se nevyhne žádná žena. Některá ho prožije dříve, jiná později, ale ani jednu to příliš netěší. Neznamená to jen, že zmizí menstruace a žena už není schopna otěhotnět – menopauza s sebou přináší řadu zdravotních rizik.

Menopauza obvykle přichází mezi čtyřicátým a padesátým rokem života. Najednou se začnete budit úplně propocená, zažíváte nezvyklé výkyvy nálad, vaše menstruace se čím dál častěji opožďuje. Ale neznamená to, že jste těhotná, právě naopak – plodné období každé ženy touhle etapou života končí.

Některé to možná těší, jiné jsou z toho na nervy, ale žádná s tím nic neudělá.

Odpověď v genetice

Podle vědců je menopauza naprosto ojedinělý jev, který se nevyskytuje takřka nikde jinde v celé zvířecí říši. Odborníci tvrdí, že vznikla v dobách, kdy se ženy nedožívaly více než padesáti let a jejich tělo jim dávalo znát, že na dalšího potomka jsou už staré. Neměly tak kvalitní stravu, žilo se jim hůře, nebyly tolik v teple a zkrátka další dítě už by nezvládly. Navíc by to byla konkurence mezi matkami a již dospělými a plodnými dcerami. A tuto genetickou vlastnost si naše tělo nese dál až do dnešních dnů. Jenže dnes se průměrný věk zvyšuje, ženy se většinou dožívají sedmdesáti až osmdesáti let – a půlku života jsou tak kvůli menopauze neplodné.

Konec menopauzy

Vědci se snaží přechod úplně odstranit. Není to totiž jen otázka plodnosti a neplodnosti, menopauza zvyšuje riziko srdečního onemocnění, vzniku rakoviny prsu či osteoporózy. Některé ženy navíc menopauzu prodělají předčasně. V dnešní době, kdy je těhotenství odkládáno na věk přes třicet let, někdy spíš ke čtyřicítce, je to tak problém.

Je proto možné, že díky novým vědeckým objevům jednou menopauza úplně vymizí. Jedním z řešení může být například vytvoření umělé dělohy, na níž odborníci již pracují a která by měla pomoci nejen neplodným párům, ale například i straším ženám mít vlastní dítě.