Je rozdíl mezi chci a potřebuji
Bez ohledu na to, že váš potomek ještě neumí počítat, měli byste s finančním vzděláváním začít. Základem úspěchu je být trpělivý a vysvětlovat. Nejdříve začněte s vysvětlováním naprosto jasných věcí, například v hračkářství neustupte a dovolte vybrat si jen jednu hračku. Pokud si dítky vybere další, je třeba mu říct, že si musí vybrat. Zmiňte, že na obě nemáte peníze, i kdyby to nebyla pravda. Velmi důležitým okamžikem je samotný proces vrácení. Nechte dítě vrátit hračku zpět do regálu a zároveň jej nechte držet druhou hračku. Lépe tak pochopí, že nejde jen o dočasnou věc, ale že se hračky vzdává na trvalo.
Pokud tohle zvládnete, je už snadné přejít k opravdu potřebným věcem. Dítěti musíte vysvětlit přidanou hodnotu věcí. Nemá zcela smysl vysvětlovat dítku, že musíte mít peníze na jídlo, protože se jíst musí. Lepší je to třeba na oblečení, kde ale nebudou fungovat klasické dospělé argumenty. Zkuste třeba použít, že peníze potřebujete na botičky, protože když je teď nekoupíte, nebude si moct jít hrát do školky.
Naučte je "počítat"
Samozřejmě půjde všechno lépe, když díte bude umět základní počty, ale to je na finanční vzdělání obvykle pozdě. Velmi dobrá varianta je na množství. Děti mají často pocit, že hodně peněz vlastně znamená opravdovou hromadu peněz. Proto také vyberou většinou kovové mince, před papírovými. Ty jsou lehké a navíc necinknou, když hodí do pokladničky. To je pro ně hmatatelný důkaz toho, že něco mají.
Častou chybou rodičů je především to, že do kasičky pouze spoří. Dítě musí chápat to, že peníze jsou omezené. A pokud to nezvládnete přes počty, zvládnete to právě přes zmíněné množství. Příště teda vezměte do hračkářství i kasičku. Když si potomek vybere drahou hračku, odsypte z kasičky větší hromádku a vysvětlete mu, že koupí této hračky přijde o takové množství svého jmění. Schválně mu ukažte, že jinou hračkou může přijít o méně. Nezáleží na přesné částce, ale zkuste nelhat. Záměrné mlžení o ceně se vám v budoucnu vymstí tím, že dítě nebude chápat toho, že jednou odsypete hodně, příště málo. Tím nejdůležitějším ale je, poslední rada.
Na půjčky je ještě brzy
Tahle rada je zkrátka snadná. Nikdy nepřistupte na půjčku. Nikomu nedělá dobře uplakané dítě, které tuhle hračku opravdu nutně potřebuje. Často budete mít pokušení sáhnout do své peněženky, místo potomkovi kasičky a hračku prostě koupit. Pokud už to opravdu nevydržíte, zalžete o částce a seberte z kasičky méně, než je reálná cena. Nikdy ale neříkejte, že potomkovi peníze půjčíte a například příští týden nedostane kapesné. Jedna věc je, že dítě je ještě příliš malé na to, aby pochopilo závazek, který zrovna vytvořilo. To, že nedostane kapesné si zkrátka nespojí. Druhá věc je, že mu vytváříte špatný návyk. Půjčky obecně nejsou špatná věc, ale stejně jako vy víte, že půjčovat si na hračku není dobrý nápad, může se to lehko zvrhnout. V dospělosti by pak potomek mohl tenhle snadný způsob získání peněz použít bez rozmyslu.
I proto se v kasičce nikdy nesmíte dostat až na dno. Sice nejspíš nebude fungovat to, že vysvětlíte princip spoření. Ale právě pro tyto okamžiky budete mít rezervu. Vlastně je to stejné, jako v dospělosti, také bysty nějakou finanční rezervu mít měli.
http://www.forbes.cz/5-postrehu-o-penezich-ktere-bychom-meli-predat-nasim-detem/
https://www.pronaladu.cz/mami-ja-chci-tuhle-hracku-aneb-jak-dite-naucit-hospodarit-s-penezi/
