Co je syndrom vyhoření?

Anglický název burn-out u nás dlouho neměl přímý překlad. Jednoduše proto, že jsme jej nijak významně nezaznamenávali. Oproti západnímu světu je náš životní styl stále ještě pomalejší a i když se vám to nemusí líbit, pracovní výkonnost je u nás menší než v rozvinutých zemích. Díky tomu jsme se podobným nešvarům dosud vyhýbali. S tím jak ale západ doháníme v pozitivních věcech, přichází i ty negativní a jeden z nich je syndrom vyhoření.

Jde jednoduše o to, že v nějakém okamžiku nenajdeme už žádné nadšení do práce a vlastně práci ani nezvládneme. V posledních fázích tohoto onemocnění je to už tak těžké, že se prostě ráno z postele nezvednete. Nezřídka takovou situaci řeší tím nejhorším možným způsobem a rozhodnou se své trápení ukončit definitivně.

Jak poznat syndrom vyhoření?

Syndrom neprobíhá u všech stejně, ale fáze jsou si velmi podobné.

1. Nadšení - práce vám dává smysl, těšíte se do ní. Jste motivovaní a zkrátka milujete to co děláte
2. Stagnace - počáteční nadšení už není takové a ztrácíte své ideály. Motivaci do práce už hledáte hůř.
3. Frustrace - začínáte pochybovat, zda má vaše práce vůbec smysl. Zda neděláte věci zbytečně a snaha něco změnit má význam.
4. Apatie - Víte, že do práce musíte chodit, protože vás živí. Uděláte si ale jen své, nic navíc a frustrace je ještě větší.
5. Vyhoření - Zde už přicházejí fyzické projevy. Jste vyčerpaní a jakákoli práce vás unaví až k neuvěření. Dokážete myslet jen na práci a odpočinek vůbec nefunguje.

Je samozřejmé, že s první fázi asi k lékaři nepoběžíte. Nejspíš by se vám vysmál a řekl, že je skvělé, že vás práce baví. Pokud ale u sebe pozorujete další příznaky, je na čase s tím něco dělat.

Léčba syndromu vyhoření

Jako jakákoli jiný psychický problém i zde se léčba provádí těžko. Většinou zde platí, že byste měli vyhledat odbornou pomoc. Tyhle věci se zvládají opravdu těžko. Někdy pomůže změna zaměstnání, ale nejlepší je samozřejmě prevence.

A přitom prevence je snadná. Neustále myslet na to, že se nic nesmí přehánět. Nastavte si rozumnou míru práce a tu nepřekračujte. Naučte se odpočívat. I odpočívat se musí někdo učit, protože má svůj život nastavený tak, aby vždy sledoval nějaké cíle. To vůbec nevadí, od toho je zde například jóga, která naučí uvolnění pomocí přesně daných cviků. Tou hlavní zásadou ale platí, že práce patří do práce. Pracujte jen tam kde máte a zbytek dne využijte sami pro sebe.