Plíce dodávají až 15x více kyslíku

Během sportu jako první zaznamenáme zrychlený dech. Není se čemu divit, při sportovní zátěži spotřebuje tělo až 15x více kyslíku než za běžného stavu. Logicky ho tak potřebuje do krve dostat co nejvíce a právě díky tomu začneme dýchat rychleji a hlouběji. Dech se zintenzivňuje až do chvíle, kdy dosáhneme tzv. VO2 maximum - tedy stav, kdy svaly obklopující plíce fungují na maximum a v tomto stavu také na maximum dýcháme.

VO2 max je česky řečeno shopnost těla zužitkovat kyslík. Tento stav je u každého člověka jiný a závisí jednak na kapacitě plic, částečně na genetice, ale také na kondici člověka. V běžném stavu je spotřeba kyslíku přibližně 0,3 litru za minutu. VO2 max se pak u netrénovaného muže pohybuje kolem 3 litrů za minutu a u netrénované ženy kolem 2 litrů za minutu. U sportovců pak hodnota VO2 max může dosahovat až 7 litrů za minutu (resp. 5 litrů za minutu u žen). 

Dejte si také pozor na to, jaký vzduch dýcháte doma, ale také vaše děti ve škole. Můžete si totiž nevědomky ubližovat.

Srdce

Jakmile cvičíte a potřebujete dostat více kyslíku do těla, stará se o to také srdce. Začne bít mnohem intenzivněji, aby byl kyslík transportován do všech částí těla rychleji. Pokud sportujete pravidelně, dokáže srdce bít efektivněji a je podporován vznik většího množství krevních destiček - tělo je díky tomu lépe zásobováno kyslíkem. Tomu pak vděčíte za to, že při pravidelném pohybu dokážete vydržet větší zátěž nebo intenzitu cvičení a nezadýcháváte se tolik. Pravidelný pohyb, a tedy i trénink srdce, vede i ke snížení krevního tlaku. A když si k tomu dáte ruku na srdce, dokážete se rychleji zklidnit.

Kůže

S vyšší rychlostí tlukotu srdce se zvyšuje i tělesná teplota - krev proudí v cévách rychleji, vzniká více tepla. Tělo potřebuje regulovat teplotu. Toho dosáhne pomocí roztažení cév v kůži - krev se tak lépe dostane do kůže, kde se ochladí. A právě to je i příčinou zčervenání pokožky při sportu.

Při vyšší sportovní zátěži začne tělo vylučovat také pot - díky jeho odpařování se dokáže lépe ochladit. V místech bez ochlupení nebo vlasového porostu vylučují žlázy pot, který se skládá zejména z vody a soli. Tento pot sám o sobě nezapáchá.

V místech s ochlupením nebo ve vlasech vylučují žlázy jiný druh potu - o něco mastnější. Právě díky vyššímu obsahu tuku tento pot při rozkladu více zapáchá. Nepodceňujte tedy po sportu hygienu, ale zároveň se nebojte pořádně zapotit.

Žaludek a zažívání

Tělo má k dispozici omezené množství krve a musí s ním umět hospodařit jak za normálních podmínek, tak během zvýšené zátěže. Při sportu je potřeba krev zejména k okysličování svalů, tělo ji tam proto přesměrovává z orgánů, kde zrovna není tolik potřeba. Právě žaludek je jedním z těchto orgánů. A to je i důvodem, proč se nedoporučuje cvičit brzy po jídle. Jídlo totiž bez dostatečného přísunu krve do žaludku (a potažmo trávící soustavy) nemůže být správně natráveno. To může vést k žaludečním problémům.

Vždy si proto mezi jídlem a sportem nechte dostatečný odstup a před cvičením rozhodně vynechte mastná a tučná jídla, která jsou těžší na trávení a po kterých se vám bude chtít spát.

Ledviny a nadledvinky

Ledviny filtrují krev v závislosti na tom, jak moc velkou zátěž si naložíte. Při intenzivním cvičení odfiltrují do moči větší množství bílkovin a zároveň se snaží odfiltrovat co nejvíce vody zpátky do krevního oběhu. Kvůli tomu je sice moč po sportovním výkonu hustší, zároveň je ale vaše tělo chráněno proti rychlé dehydrataci.

Nadledvinky se starají o vylučování hormonů, které pomáhají regulovat procesy v těle. Adrenalin, který je nadledvinkami vylučován, pomáhá srdci bít rychleji a lépe tak zásobovat tělo kyslíkem. Kortizol zase pomáhá lépe využívat zásoby energie uložené v tucích a cukrech. A hormony mohou i za to, že se vám nedaří hubnout.

Mozek

I mozek je při sportovní zátěži více okysličován, což vede ke zvýšení bystrosti a zlepšení soustředění.

Cvičení zároveň spouští v mozku vyšší tvorbu endorfinů, známých "hormonů štěstí". Právě díky nim máme během cvičení i po jeho skončení lepší náladu. Endorfiny tak pomáhají překonat zátěž - vzpomeňte si, jak na začátku cvičení je všechno dřina, cítíte každý sval, který procvičujete a najednou, po nějaké době, máte pocit, že byste mohli cvičit klidně ještě další hodinu a vše vám jde lépe.

Mozek také řídí uvolňování dalších látek, které vám při pohybu pomáhají provádět ho správně a efektivně a vydržet ho provádět delší dobu - např. dopamin, glutamát nebo serotonin.

Stejně jako srdce, můžete při pravidelném pohybu zlepšit i fungování mozku. Vyšší přísun krve totiž podporuje vznik nových mozkových buněk - třeba těch buněk, díky kterým si pamatujete a lépe se učíte nové věci. 

Díky pravidelné zátěži se také naučí mozek lépe reagovat na vyšší přísun krve a korigovat tvorbu hormonů v těle. Pokud pravidelně cvičíte, zlepšuje se díky tomu vaše vytrvalost a zkracuje doba na začátku cvičení, než se tělo "přepne" do sportovního režimu.

Svaly

Jakmile začnete cvičit, tělo potřebuje více energie a vydá tak signál k přemístění "paliva", tedy glukózy, do svalů. Spolu s glukózou spotřebovává tělo i adenosintrifosfát (ATP), díky kterému vzniká větší množství energie. Aby mohlo tělo tvořit dostatek ATP, potřebuje více kyslíku. Právě proto při sportu hlouběji a rychleji dýcháme. 

Pokud tělo nemá dostatek kyslíku na tvorbu ATP nebo nemá k dispozici dostatečné zásoby ATP (např. právě při sportu), formuje se ve svalech laktát. Ten se ale tvoří se rychleji, než ho lze z tkáně odstraňovat a jeho koncentrace ve svalech stoupá.

Při zatěžování svalů také tělo vyšle signál k budování svalové hmoty - pokud svaly procvičujeme pravidelně a tělo vidí, že je potřebuje používat mnohem více, postará se o jejich nárůst.

Klouby

Během sportu zatěžujeme klouby několikanásobně větší silou, než při běžném pohybu. Hladký pohyb zajišťuje kloubní maz, díky kterému nedřou kosti o sebe.

Pokud tělo zatěžujete pravidelně, je potřeba mu dodávat i správné živiny, aby dokázalo pro klouby produkovat dostatek kloubního mazu. I v tomto ohledu je důležitá vyvážená zdravá strava - jako prevence toho, že za pár let budete při pohybu trpět místo toho, abyste si ho užívali. Zároveň zatěžujte klouby postupně, nenakládejte si velké váhy hned od začátku. Jedině pravidelným a postupným zatěžováním dokáže tělo zpevnit šlachy obepínající klouby, aby lépe přenášely zátěž. Na klouby také nemusíte zbytečně jíst gumové medvídky, příliš nepomůžou.

Článek publikován 22.9.2013, aktualizován 13.11.2019